Psal se začátek srpna roku 2004 a náš kmen dával na táboře dohromady program na další půlrok. Termín 10. - 12. prosince jsme si rezervovali pro lyžovací výpravu, detaily že se upřesní. Postupem času se rozhodlo, že se pojede ke Stopě na Polevsko, protože je to částečně v horách, blízko je sjezdovka a běžkovat taky kde. Počasí nám ale nepřálo, protože žádný sníh nenapadl, a ten co napadl stihl roztát. Přesto jsme se v pátek v půl čtvrté odpoledne na nádraží sešli. Já (tedy Zip), Matěj, Stopa a Miki.

Cesta proběhla klidně, vyprávěli jsme si novinky atd. V pět hodin, už za tmy, jsme dorazili do Kytlic, odkud je to na Polevsko už jen tři kilometry (možná čtyři). I za zhoršených viditelnostních podmínek (byla tma a mlha, která vydržela až do neděle) jsme postupovali rychle vpřed a před šestou byli na místě určení. Stopa bydlí ve velkém baráku, obývá v něm však pouze tři malé místnosti, zbytek hlídá aby je nikdo neukradl. V jedné z těch místností jsou kachlová kamna, která předstírají, že topí. Protože venku (a ve zbytku baráku) bylo na nule, strávili jsme většinu času právě v této místnosti.

Večer jsme věnovali pití čaje, plánováním soboty a revizi počítače. Trošku jsme ho s Mikim Stopě vyčistili (softwarově) od různých nepotřebných věcí a pak si zahráli nějaké ty hry (nejúspěšnější byla skákačka James Bond, tedy do té doby než jsme nainstalovali automobilové závody Tiny cars). Spát jsme s Mikim šli asi v půl druhé v noci, ostatní podstatně dříve. V sobotu jsem se probudil asi v jedenáct:) Matěj už tam kolem nás dávno kroužil, my s Mikim úspěšně chrněli. Stopa byla někde pryč a tak jsme v poklidném tempu reggae udělali snídani a oběd. Když dorazila Stopa, vyrazili jsme ven, na asi třihodinovou procházku po okolí. Škoda že mlha mi nedovolila udělat žádné fotky...

Po návratu domů dorazila Včelka s Honzou (asi v půl šestý), následovala rychlá večeře a pak šupky autem do Nového Boru. Ptáte se co v Boru? Občanské sdružení Jurta tam mělo svůj Benefiční den. V tamním kině byla přichystána čajovna a drobné občerstvení (to bylo zdarma), na prodej nějaké ty výrobky, ale hlavně kulturní program - vystoupení jazzoněcoové kapely (zdlouhavé na koukání), loutkové divadelní představení (výborné - "Tak vy prý nevíte jak to bylo když šel Honza do světa... Tak já vám to teda řeknu!") a promítání jednoho krátkého (tuším že Pelargonie) a jednoho dlouhého filmu (Trio z Belleville). Za 100 korun docela dobrý. Konec byl kolem půlnoci, pak nás čekal jen návrat na Polevsko, rychlých pár závodů a spánek.

Neděle uběhla úplně nejrychleji, protože jsme jen vstali, nasnídali, zahráli, naobědvali, zahráli a vyrazili směr Kytlice a pak vláčkem domů. Víkend se rozhodně vydařil, byl totiž příjemně nenáročný. Škoda jen, že nebyl sníh.

Jiří Škoda - Zip
info o autorovi | poslat vzkaz

© 2004 Roverský kmen Neštěmice | rs.nestemice@centrum.cz | Na hlavní stranu