Znak královského svobodného města Ústí nad Labem

Kdo je, co je - Ústí nad Labem

Jak podrobněji vysvětlujeme na stránce o Neštěmicích, jsme (členové kmene) z větší části občany města Ústí nad Labem. Na této stránce vás s ním trochu seznámíme.

Královské svobodné město Ústí nad Labem

Ústí nad Labem má bohatou historii. Leží v nádherném údolí řeky Labe kousek od důležitých horských průsmyků, tedy blízko významných obchodních stezek. Na jednu stranu pro město výhoda (možnost rozvíjet se), na druhé trošku nevýhoda (blízko stezek = hned na ráně = časté války = častá zkáza). Ano, proč si to nepřiznat, ačkoli první doložené zmínky pochází už z 11. století, Ústí vypadá jako kdyby ho postavili během posledních 150 let. Vezměme to ale hezky od začátku. Nejdřív byla na Labi založena osada a u ní celnice. Ve 12. století se u blízkého Chlumce odehrála první významnější bitva, a to mezi českým knížetem Břetislavem a německým králem Lotharem. Němci dostali na frak (poté co zapadli ve sněhu) a Ústí si připsalo první velké vítězství. V roce 1249 bylo králem Přemyslem II. povýšeno na královské město, začlo budovat hradby a dále se rozvíjet. Nutno ovšem podotknout, že to nebylo nijak významné centrum (až do 19. století). Prim hrály především blízké Litoměřice. Na začátku 14. století se začal budovat podle mého nejhezčí (nejlépe položený) hrad u nás - Střekov. V 15. století se u města svedla další důležitá bitva, ovšem s trochu většími následky než měla ta první. Rok 1426 byl totiž u nás především ve znamení husitů a jejich dobývání střední Evropy. U Chlumce se tehdy střetla obrovská vojska v bitvě známé jako bitva Na běhání. Uvádím záměrně obrovská, protože to nebyla nějaká potyčka jako u Sudoměře, kde pár vojáků zabloudilo do rybníka. Na jedné straně stálo 70 tisíc německých křižáků, na straně druhé 26 tisíc husitů pod vedením Prokopa Holého. Husité se opevnily mohutnou dvojitou vozovou hradbou na návrší u Chabařovic (dnes je tam důl) a podporováni vlastní dělostřeleckou palbou rozehnali křižáky marně dotírající na jejich pozice. Pověst praví, že tenkrát hnali (nejen) Němce daleko do jejich země (prý 30 kilometrů), odtud název bitvy Na běhání. Tady bychom mohli pokračovat dál, ale bohužel stálo tehdy Ústí na straně protihusitské, a tak bylo pro jistotu vypáleno.

Byl to začátek zajímavého trendu - co století, to zkáza. V 16. století město vyhořelo, v 17. se tudy přehnala třicetiletá válka, v 18. další požár. A v 19. století, po dlouhých 400 letech další významnější bitva. Tenkrát (v roce 1813) táhnul Napoleon Evropou. Po bojích u Drážďan se část jeho vojsk (asi 40 tisíc) obrátilo směrem k Nakléřovskému průsmyku, a tedy k Ústí. Na odpor se mu tehdy postavila prusko - rusko - rakouská koalice. Nemusíme asi dlouho napínat - Francouzi byli ve dvou bitvách poraženi, a to i pod velením samotného Napoleona. Bohužel to opět trochu schytalo i město Ústí. Během 19. století také začíná rozvoj průmyslu v oblasti a tak se mění tvář města, bourají se hradby aby byly z čeho stavět továrny atd. Přesto je konec 19. století a začátek 20. jedním z nejlepších momentů v historii města. Dochází k jeho rozvoji, budování krásných čtvrtí a honosných domů v centru. Trošku to ale pokazila 2. světová válka, kdy kromě národnostních třenic přilétly i americké bombardéry a srovnali polovinu městského centra se zemí. Co nezničily letadla, dokončil bolševik a během svého čtyřicetiletého panování nenechal ve městě stát skoro žádný hezký dům. Buďme rádi aspoň za to, co tu zbylo. Tolik k historii města. Je teď snad mnohým čtenářům jasnější, že se s tím vzhledem moc dělat nedá.

Vrch Deblík nad Církvicemi

Náš vztah k městu

Ačkoli město Ústí není z nejhezčích v zemi, je rozhodně jedno z nejlépe položených. Z jakéhokoli místa ve městě to není víc jak 20 minut do přírody. Ne do parku za kterým je zase město, ale do krásných lesů Českého středohoří. Labský kaňon je světový unikát a jsme na něj také náležitě pyšní. Kromě toho je to i velmi vzácná věc, žije zde mnoho druhů kriticky ohrožených živočichů, to samé se dá říci i o místní květeně či geologické stavbě. Zkrátka, Ústí je báječné místo na žití, postupem času si zde člověk najde spoustu krásných zákoutí i v poněkud poničeném centru. Proto se nám nedivte, že jsme poněkud alergičtí na některé nehezké výrazy o naší krajské metropoli. Jsme o trochu více než patrioti, jestli mi rozumíte.

Ústecký dialekt

Původních Čechů (tedy původem před válkou) v Ústí moc nežije, čili ani starou ústeckou čechoněmčinu zde nepotkáte, ale přesto se zde vyskytuje jistá odlišnost. Během roku 2002 mi totiž několikrát rvalo uši, co o našem městě znělo z televize. Říkali tam totiž, že je něco ve Střekově, v Klíši atd. My tady v Ústí totiž říkáme na Střekově, na Klíši, ale třeba i na klubovně. Neptejte se mě proč, ale je to tak. Je to prostě náš jazyk, tak nám ho prosím neberte:o)

Zajímavosti Ústí nad Labem


© 2004 Roverský kmen Neštěmice | rs.nestemice@centrum.cz | Na hlavní stranu