Rockbál 2004

Tak se opět po roce konal další Rockbál. A opět po roce přišla změna. Sice jsme se snažili zachovat formát minulého ročníku, ale výsledek byl nakonec daleko za našimi očekáváními a možná definitivně rozhodl o osudu této akce.

Ladí neladí... Takže jaký byl ročník 2004... Rozhodně nebyla nouze o překvapení. Vše začalo už pár dnů před 27. listopadem a to nakoupením nezbytných pochutin, pozváním kapel a samozřejmě účastníků. V sobotu vše začlo kolem 18. hodiny, kdy se do prostor rockového klubu Axel začli navážet věci (sud, ostatní pití, aparatura), připravovala se výzdoba a tak vůbec. Kolem sedmé už bylo vše připraveno, drobné problémy byly jen s pípou, protože někam zmizel kompresor a tak nebylo jak čepovat limonádu. Nakonec se to vyřešilo ruční pumpičkou:). Akce tak mohla začít... Jenže! Problém byl v nedostatku hostů, přesněji v jejich téměř dokonalé nepřítomnosti. Od úplného fiaska nás kromě několika neskautských známých zachránili jen sestry z Mostu, bratři z Líbeznic a kolegové z 1. střediska. Dohromady (kromě kapel) se nás tam ale nesešlo ani 40, a to už zavánělo velkým průšvihem...

Matěj alá krásná barmanka Jako první se na pódiu představila ústecká punková (?) kapela Lehkost bytí, která mě osobně přišla dost trapná. Hlavně neustálé průpovídky proč na jejich hudbu nikdo netančí (což je holt úděl prvních kapel) se za chvíli nedali poslouchat. Naštěstí se nás nesnažili obtěžovat svým výstupem moc dlouho a uvolnili prostor pro mnohem lepší kadaňské Daimonion, kteří opět předvedli jak má vypadat dobrej (a navíc skautskej:)) rock. Jako poslední vystoupila chomutovská kapela Noční let, tu jsem ale moc neposlouchal neboť bylo nutné řešit jiné problémy. Například přišla OSA, a cože to je za akci (moc děkujeme Corsu, která nám udělala super reklamu:)). No a taky jsme pořád dokola přepočítaváli v jak velké finanční ztrátě jsme. Nakonec to ale nebylo tak hrozný, už teď prozradím, že jsme prodělali asi jen 100 Kč. Ale nervy to byly...

Takže jak se akce v konečném výsledků jeví? Pozitivních věci by se pár našlo. Například Matěj si z ničeho nedělal hlavu a přišel v krásném převleku, taky bylo konečně dost limonády pro všechny (dopíjeli jsme jí velmi intenzivně a ještě zbylo:)) a opět po roce jsme slyšeli naživo hrát Daimonion. Přes to přeze všechno to byl asi ročník poslední. Možná se časem rozhodneme jinak (můžeme třeba licenci prodat do nějakého jiného města), ale ročník 2005 asi nebude. Ale třeba se mýlím.

Jiří Škoda - Zip
info o autorovi | poslat vzkaz

© 2004 Roverský kmen Neštěmice | rs.nestemice@centrum.cz | Na hlavní stranu