Panoráma Českého Středohoří viděné z hradu Opárno. Vlevo výrazná Milešovka (836 m), napravo od ní Kletečná (706 m).

Podzimní bitva o hrad Opárno

Každoročně se naše středisko vydává na podzim na noční přechod Lovoše. O co jde? Tak začlo to v roce 1990 jako oddílová výprava 23. oddílu z Krásného Března. Šlo se na hrad Opárno (kousek nad Lovosicemi, u Malých Žernosek), kde se hrály různé hry atd. O půlnoci se potom vyrazilo na blízký vrch Lovoš a potom dolů do Lovosic na vlak. Akce se postupem času několikrát zopakovala (pokaždé s jinou programovou náplní na hradě) až se z ní stala tradice. Bylo tomu tak i letos. V 11:00 jsme se sešli na ústeckém hlavním nádraží (asi 20 lidí, z toho 6 vlčat, 5 roverů a zbytek skauti a skautky) a o pár minut později už vrčeli panťákem do Žernosek. Z Žernosek se šlo po oddílech (družinách) na hrad. Tam na všechny čekalo překvapení. Všichni jsme se totiž od Josefa dozvěděli, že se k hradu blíží nepřátelská armáda a na hrad že si dělá zálusk. Jde prý o mohutné vojsko, vyzbrojené těmi nejlepšími papírovými koulemi. Nám nezbývá, než se jim statečně postavit. Velitelem hradní stráže byl jmenován Matěj a dostal za úkol přichystat opevnění, rozmístit hlídky a rozdělit naší munici, které bylo poskrovnu (zhruba 5 koulí na jednoho). Každý dostal tři životy, které musel (po jednom) po každém zásahu odevzdávat. Cílem nepřátel mělo být ukořistění oddílové vlajky 23.oddílu, která byla připevněna na stromě na hradním nádvoří. Okolo 16:00 zaregistrovala naše hlídka první skupinu nepřátel (v tu chvíli jsme ještě nevěděli, že to bude i poslední skupina) o síle 15 mužů. Okolo půl páté přebrodili potok pod hradem a jen o něco málo později začal jejich první útok. Já, jelikož jsem byl v jedné z předsunutých hlídek, jsem se schoval tak, aby okolo mě všichni proběhli a pak jsem zaútočil nepřátelům do zad. Byli z toho pořádně překvapení a také bez životů (celkem jsem jich za celou bitvu získal deset). V podobně diverzním boji nás pokračovalo ještě pár, zbytek bojoval o barikády zabraňující vstupu do hradu. Nepřítel (to už jsme věděli, že jde o lid Roudnický vedený Sámem) se postupem času probojoval až k samotné vlajce, ale do vypršení časového limitu se jim ji ukořistit nepodařilo. Ve třičtvrtě na šest bitva skončila, a to tak, že jsme hrad uhájili, i když s početnými ztrátami.

Skončilo se v tento čas, protože vlčata a pár dalších jedinců včetně mě jela domů. Proto také nevím, jak akce pokračovala, ale slyšel jsem něco o opékání buřtů, krásných výhledech z nočního Lovoše a podařeném víkendu. Příští rok se k nám můžete připojit i Vy, protože Opárno a přechod Lovoše je akce pro každého. České Středohoři je v tuto roční dobu opravdu nádherné a stojí za to poznat to v jedné z jeho nejhezčích částí, jíž Opárenské údolí rozhodně je. A jestli bude i bitva? Tahle se povedla, takže třeba možná i ano...

Jiří Škoda - Zip
info o autorovi | poslat vzkaz
Zpět

© 2002 Roverský kmen Neštěmice | rs.nestemice@centrum.cz | Na hlavní stranu