Na trajektu - hurá na Korsiku!

Korsika 2003

2.8.2003 Sobota

V 11:00 jsme já, Čertík a mí rodiče vyrazili směr Praha, chvíli jsme hledali parkoviště, na kterém měl stát autobus. Po chvilce pobyté na parkovišti jsme se odebrali do jedné hospůdky na oběd a chvíli po 14:00 jsme již s mym taťkou podupávali na Masarykově nádraží očekávaje Janka s Goliášem. Autobusem jsme odjeli kolem 16 hodiny.

3.8.2003 Neděle

V noci jsme se přesunuli asi o 1200 km jižněji, do Livorna, odkaď nám jel trajekt do Bastie. Poprvé jsem jel na moři a ačkoliv jsem z toho měl strach, nebylo to tak hrozné. Po doplutí do Bastie jsme si nabrali vodu a vyrazili do St. Florent. Cesta vedle neuvěřitelnýma silničkama. Ještě odpoledne někteří vyrazili na kola nebo pěšky k majáku Mortanela. Já, Hardy, Čertík, Qvítko, Culda, teta Běta, Sokol, Goliáš a ještě pár lidí jsme se ubytovali ve zdejším kempu, kde jsme přebyli dvě noci.Ještě večer mě, Čerta a Culdu napadlo se jet podívat na naše kamarády k majáku, a tak jsme bafli kola a vyrazili. Bohužel nám naše úsilí znemožnila tma. A pak že zítra nebude hezky...

4.8.2003 Pondělí

Po snídani jsme si šli prohlédnout město a jeho okolí. Ve zdejší katedrále nám nějaký divný kněz (Hardy) přednesl modlitbu. Sokol s Goliášem udělali Sámovi a ostatním přepadovku tím, že se nechali odvést lodí až na pláž Loto, kde ostatní vegetili. Večer jsme hráli na kytaru.

5.8.2003 Úterý

Ráno nás už budili řidiči, abychom již jeli dál. to jsme ale ještě měli 1/2 hodiny čas. Po dlouhé klikaté cestě jsme dorazili do Casty, kde na nás již čekali cestovatelé od majáku. Po další jízdě jsme dojeli do Calvi. Zdejší moře bylo oproti tomu v St. Florent písčité a tak nabádalo nejen k vykoupání,ale i k vodním hrátkám jako je stavba Eifelovy věže, hry kafe či stavbou písečných hradů. Večer následovala procházka po městě. Stejně je to divné, přijel jen jeden autobus Čechů a my nepotkávali snad nikoho jiného. Po chvilce chození jsme dostali chuť na zmrzlinu. Qitko si koupila jeden kopeček za 1 Euro a já s Čertem a Culdou jsme později objevili krámek kde 3 kopce stáli 2,5 Eura. No, nekup to. Bylo toho tolik, že jsme ji nemohli ani zbaštit. Na zmrzlině v Calvi

6.8.2003 Středa

Dopoledne jsme vyrazili do Porta, cesta byla tak klikatá, že jsme několikrát málem zajeli do strže. Nejlepší na tom bylo, když jsme se potkali s nákladním autem vezoucím bagr. Řidiči měli co dělat. Po dojezdu jsme navštívili zdejší pláž a městečko. Janek ještě s pár lidmi vyrazil na Calanche, kde jsou skály podobné našim Prachovským, akorát s tím rozdílem, že je zde výhled na moře. Jenže tyto skály byli zavřeny z důvodu častých požárů, a tak z toho neměli skoro nic.

7.8.2003 Čtvrtek

Ráno nás autobus vyvezl do Evisi odkud jsme šlapali krásnou přírodou zpět do Porta. Cestou byly dvě místa, kde jsme se vykoupali. Jelikož Sámo zatajil Sokolovi kolik se má ujít kilometrů a Sokol se již nestihl vrátit k autobusu, tak šlapal s námi. Tedy někde za námi. Už jsme chtěli vyhlásit pátrání, ale on se nám vrátil. Je sice pravda, že se posledních několik kilometrů svezl stopem, ale i tak to je na něj dobré. Bohužel to byla jeho první a také poslední delší procházka. Na odpoledne jsme byli domluveni, že se pojedeme projet na kolech, jenže Janek který si kola půjčoval se trochu opozdil, a tak si ostatní půjčili kola pro změnu od někoho jiného. Jenže já ne. Já chtěl mermomocí jet na svém. Jankovi se ale podařilo mé kolo píchnout, a to né jednou, ale dvakrát a to na rovné silnici. Tak jsme z projížďky neměli nic. Mý kolo nebylo ale jediné poškozené. Hory

8.8.2003 Pátek

Další den jsme putovali k městu Ajaccio, které je hlavním městem Korsiky. Jelikož v blízkosti města není kemp k přenocování, tak jsem spali vzdáleni asi 10 km. Tento den jsme odpočívali a snad všichni spali v kempu. Na programu bylo koupání v moři, někteří hráli petangue a jiní blbli s hakysákem.

9.8.2003 Sobota

Vyráželi jsme časně z rána, prohlédli si Ajaccio a pak putovali autobusem do Tattone. Ne všichni jeli autobusem. Janek a pár nadšenců okusilo zdejší železnici, a když vyprávěli, litoval jsem, že jsem nejel s nimi. Následovala dlouhá a namáhavá cesta k druhé nejvyšší hoře Korsiky Mt. Rotundo (2622m.n.m.) Dnes jsme prošli údolí Manganello a došli kolem několika salaší a kaskád až k chatě Petra Piana (1842 m.n.m.), tím pádem jsme museli překonat výškový rozdíl okolo 1100 metrů. Mohu podotknout, že těch posledních asi 50 metrů jsem myslel že nevylezu a že asi usnu, tam kde jsem. Teta a zbytek neštěmických došli až k salaším Tolla a pak se druhý den vrátili k autobusu. A takhle vypadá hlavní město

10.8.2003 Neděle

Po chvilce co jsme vstali dorazil Janek se svojí skupinou a pak jsme společně postupovali dále po trase GR20. Vyšplhali jsme nechutné převýšení, slezli kousek níž a pak zase lezli nahoru. Až po asi 3 hodinové tůře po šutrech někdo zjistil že jsme úplně někde jinde než chceme být. A tak naše nejvyšší dosažená kóta je cca 2300 m.n.m.. Po sestupu k ledovcovým jezerům a následné opláchnutí v nich ( někteří dali i pár temp) a svačině jsme vyrazili dolů do údolí Restonica. U parkoviště jsme se dověděli, že autobus nemůže projet, a tak se muselo šlapat dalších asi 20 km. Někteří chytili stopa. Je to divné, ale já byl jedním z nich. Jenže. Ti Francouzi neuměli česky a já ani francouzsky a ani anglicky. Takže jediné mé dorozumívání spočívalo ve větě "bonžur pleas Corte" oni sice zkoušeli něco poklábosit, ale měli to marné já byl dutý jako prázdný sud. Po odjezdu do Corte a nalezení ostatních jsme došli k autobusu a pak do kempu.

11.8.2003 Pondělí

Jelikož se trochu změnil plán ohledně Mt.Cinta a tím se ušetřil čas, tak jsem jeli trochu jižněji do Solenzary. Zde jsme si prohlédli městečko a vykoupali se v moři.

12.8.2003 Úterý

Někteří se vydali do Bonafacia. Cesta tam jim trvala asi 4 hodiny a zpět to samé, ale v duchu dne "nevidím v tom žádný problém" se všichni v pozdních večerních hodinách vrátili. Já s Čertem a Janou jsme jeli na kaskády Poliscchellu. Ujeli jsme asi 17 km a po usouzení že je to ono, jsme vyrazili potokem vzhůru. Tedy jen já a Jana. Čertovi se nechtělo do vody, tak se jel projet na kole ještě dál a tím zjistil, že ty správné kaskády jsou dalších 5 km dál. Jenže to mě a Janě nevadilo. My jsme si lezli po skalách, brodili vodou, no prostě řádili. Některé výstupy se mi zdáli, že nepůjdou vylézt, ale šli. Zpět jsme se svezli na klouzačce a skočili do několika metrové výšky. Po té, co jsme dorazili zpět ke kolům, jsme pomohli Čertovi spravit duši (půjčil jsem mu tu mou a to i přesto, že obvod mého kola je asi o 10 cm větší.

13.8.2003 Středa

Na tento den bylo v plánu jet do Bonifacia. Jenže po zkušenostech Culdy a ostatních jsme to vzdali a zkusili stopa k těm pravým kaskádám. Quitko, Hardy, Čert a Jana se tam dostali, ale mě nikdo nezastavil a tak jsem to po 1 1 vzdal. Vyprávěli že to bylo super, ale že tyto kaskády byly i o mnoho těžší na vylezení. Po jejich návratu jsme se odebrali do Solenzary na Pizzu. Některým chutnala méně , někomu více. Quitko s Čertem ochutnali pizzu s zřejmě oslím masem a Hardy, ten si přes všechna varování objednal dary moře. Jak to ale dostal na talíř, nějak se mu do toho nechtělo, jak pak by jo, když to na něj mrkalo a chobotničky, které vypadali jako živé mu chtěli zdrhnout z talíře.

14.8.2003 Čtvrtek

Dnes jsme se přemístili trochu severněji, až za Bastii do obce Miomo. Vetšina lidí se šla koupat do moře nebo se procházeli po okolní vsi. Jenže Janka napadlo, že se pojede podívat až na nejsevernější místo, které bylo vzdáleno cca 50km. A tak mě ukecal (teda ani moc nemusel) a vyrazili jsme. Mé kolo, ale dál jet nechtělo, a tak asi po 2 km jsem píchnul. No co. Dojel jsem zpět do kempu, přehodil duši a vyjel rychle dohnat Janka, který měl náskok asi 3 hodiny. Nedojel jsem ho, a dokonce jsem netrefil ani na ten výběžek. Ale i tak se mi to náramně líbilo.

15.8.2003 Pátek

Ráno jsme se zabalili , nasedli do autobusu a tradá do Bastie, kde jsme si užili posledních pár hodin na Korsice. Kolem 15 hodiny jsme se nalodili a vyrazili směr Livorno.

16.8.2003 Sobota

Druhý den na to jsme dorazili do Čech, naobědvali se v jednom motorestu a něco po 16 hodině jsme se již loučili v Praze.

Tahle expedice byla dost super a až se objeví nějaká jiná, určitě se jí zúčastním.

Petr Hamerle - Šmudla
info o autorovi | poslat vzkaz
Zpět
© 2003 Roverský kmen Neštěmice | rs.nestemice@centrum.cz | Na hlavní stranu