Plakát

Memorial Air Show 21.-22.6.2003

Do Roudnice nad Labem jsme jeli v pátek 20.6. po Kapce. Letiště se nachází kousek za městem. Na velkém prostranství se ubydlovali všemožní stánkaři. Spali jsme v hangáru hned vedle kolotočů. Nahlásili jsme se Sámovi a ten nám přidělil práci. Většina z nás měla v sobotu a neděli prodávat lístky.

Sobota:

V 8:30 jsme měli sraz před hlavním stanem. Dostali jsme k snídani koláčky a flašku minerálky (na celý den). Poté jsme si šli pro žrac a lístky. A pak nás rozvezli na místa, kde se mělo prodávat. My jsme byli u Podlusk. Aut jezdilo dost. Někteří nechtěli zaplatit a tak se otáčeli, ale většinou to bylo v pohodě. Když se kolem 11h vytvořila fronta a auta stála až na křižovatku, posunuli jsme se blíž k letišti. Za šest hodin práce jsem vybrala 51 630 Kč. Je to docela dost. K obědu a k večeři nám přivezli bagety. Pro každého byly dvě, ale pak si mohl každý vzít kolik chtěl. Po práci jsme šli pozorovat letadla. Všude bylo moc lidí. Letecký program byl naplněný a pěkný. Skákali parašutisté a různí piloti předváděli riskantní kousky. Kdo chtěl, mohl si zaplatit 300 Kč a proletět se letadlem pro přepravu osob. Skoro každý vyzkoušel autíčka (autodrom), či jiné kolotoče. Prohlédli jsme si také obchůdky a armádní auta, stánek s armádními čepicemi. Když ta spousta lidí odjela, zůstal po nich strašný nepořádek. Všude ležely různé papírky, kelímky od piva a limonád, flašky a obaly od sušenek.

V osm hodin večer jsme měli domluvenou prohlídku letadel zblízka (tam lidé nesměli). Vyfotili jsme se u letadel a šli na Hangár party. Tam jsme ale narazili na odpor. Grilovali se tam steaky, ale byli pouze pro VIP. Nakonec Sámo domluvil aspoň pivo, protože už všichni chtěli odejít do města.Trochu jsme tancovali, slavili Jožinovo závěrečky a Mikiho civil (za dva dny) a po dvanácté šli spát.

Neděle:

Opět jsme vstali ráno a byli odvezeni na silnici (do Podlusk). Bylo nás tam 24 lidí v oranžových vestách. Tentokrát už nejezdilo tolik lidí jako v sobotu. Citelně se oteplilo, přestal foukat studený vítr a celou dobu pařilo teplé slunce. Za neděli jsem vybrala 41 tis. korun (to byly ty tři autobusy).

Odpoledne se zabalily stany, prošli jsme si opět krámky a pak jsme jeli nakládat zábrany ze silnic. Bylo to úplně super. Na jedné silnici jsme byli zastaveni a nad námi nouzově přeletěl (přistával) Berlín, kterému chytil jeden motor. V trávě to potom na jednom místě kouřilo (spadli nějaké úlomky). Protože někteří z nás už museli jet (někdo to měl daleko), domluvil Sámo let Andulou. V první várce jsme jeli i my z Neštemic (Jožin, Hardy, Stoupa, Miki a já - Komtesa; Rampo nechtěl a Šmudla, Žába a Pedro odjeli dřív).

Proletěli jsme se nad Roudnicí a nad Řípem. Bylo to úplně skvělé. Po přistání jsme se vyfotili a nastoupili si další. Pak jsme byli odvezeni na vlak, který nám hned na to jel. Stihli jsme totiž rychlík se kterým jsme nepočítali. V Ústí nám hned jela 56 a tak jsme za hodinu vystřídali čtyři dopravní prostředky a byli doma. Akce to byla úplně suprová. Na jídlo si nemůžu stěžovat, ale bagety teď už nechci dlouho vidět. Všichni jsme byli spálení, unavení, ale spokojení. Příště zas.

Dana Waldsteinová - Komtesa
info o autorovi | poslat vzkaz
Zpět
© 2003 Roverský kmen Neštěmice | rs.nestemice@centrum.cz | Na hlavní stranu